|
14.1. Cesta probíhá bez problémů, jen zde není moc místa na nohy. Na videu pouštějí brutální filmy s původním zvukem. Jsou částečně zpívané, rozuměj tak, že se přeruší nějaká bojová akce a začne se sborově zpívat a tančit, dovraždí se později. O děj ani tak nejde, protože ho postrádají. Mám čtyři bulky a ty postupně likviduji. První zastávka v poušti - Salala 480 km, do Muscatu 540 km. Chci jít na velkou, ale nejde to. Tak to je dobrý. Další zastávka, kafe. Mára se pouští do rozhovoru s mladým černošským ogarou. Kromě jiného se ptá na platy, inženýr prý u nich bere cca 800 Riálů, za byt zaplatí 150. Samotní studenti jsou dotováni 50ti Riály měsíčně od vlády. Otec toho synka je doktor, bere 800 Riálů, tak si může dovolit tři manželky (otázka prestiže) a 18 dětí. On sám má od matky ještě sedm sourozenců.
|
V Nizwě dost lidí
vystoupilo, zbývá ještě 150 km. Jsme v Ruwi, hurá. Řidič nás
zavedl do bytovky, kde mají pár místností se sociálkou a kuchyní na
chodbě, kde můžeme přečkat do večera. Je to nedaleko kanceláří
společnosti. Celé zařízení místnosti tvoří koberec na zemi a dva
rozespalí Indi, zřejmě řidiči. On sám má o něco vybavenější
koutek pro sebe. Dojíždíme zásoby, jdu na záchod, kde zjišťuji, že útroby fungují.
Již nikdy čerstvé mléko, já blbec. částečně jsme si přebalili
batohy a necháváme si je v kanceláři Falconu. Jsou tam dvě pěkné
smaženky, radost pohledět. Mikrobusem jedeme do Mutrahu na trh. Mára si
tady kupuje koberec, který později ozdobí jednu stěnu jeho bytu v Libeňském
paneláku. Ze šedesáti Riálů Mára usmlouval na 35, jsme na něho pyšní.
Jdeme dál, po různých trampotách se smlouváním kupuji dvě trička a
dva koberečky s nějakou sůrou. Jdem se kochat na lavičku k moři. Na trhu jsem chtěl
vyfotit pěknou mladou Arabku v modrém, ale vždy se mi někam schovala,
potvora, do krámu. Stejně ji doprovázela máma, škoda. Převlékli
jsme se Ománsky, a nechali se vyfotit od jedné starší asi němky.
Mikrobusem se vracíme do offisu, bez problémů nás zavezou dokonce i na
letiště. Falcon doporučuji! Nyní tvrdneme na letišti, letadlo odlétá
v 1:45 v Po, let LH 637. V cca 18 hodin si ještě před letištěm uvaříme
Do jídla přidáváme Márovi sušené rybičky, no je to divočina, na
tu chuť nezapomenu. Utrácím posledních 2,5 riálů za pohledy. Je to
moc, ale musím se jich zbavit.