|
4.1. Pláž byla super. Ráno nás uvítala býlím pískem. Jeli jsme dál na městečko Tiwi se stejnojmennou wádí. Hned na začátku se musíme dostat na druhou stranu nádrže. Je tu člun, tak nás dva chlapci převezli, ale na druhé straně chtěli jeden rial za převoz. Dal jsem mu stovku, tvářil se kysele, ale jinak neprotestoval. Zpátky to zkusíme obejít. Jdeme přímo uprostřed oázy. Je to bezva relaksace, ještě tu nikdo není. Všude vodopádky. Došli jsme až k předělu, kde začíná vodojem pro obě strany wádí. Pokračujem dál po vyšlapané domorodé cestě. Jdem po rovnoběžce hory, po úzké cestičce. Kolem nás jsou překrásné hory a skály. Mají různé tvary, tu srdce, tu něco jiného, tu odtrhlý kus skály. Po čase jsme došli k docela zanedbané oáze, kde nikdo není. Objevujem tenký pomerančovník, kterým jde zatřepat. Spadlý suchý plod vypadá jako pomeranč, voní jako mandarinka chutná jako grep. Rozdrcené lístky voní, ale to není nic proti citronovníku. Ten voní překrásně. Je to tu dost zarostlé, došli jsme až ke konci, dál nepůjdeme. Kolem rozvalin starého skalního města se vracíme. Cestou zpátky potkáváme davy turistů. Na převozu jedem tentokrát zdarma, asi nás nebudou mít rádi.
|