|
3.1. Ráno jsme jeli do DHL pro baterie. Chaos v dopravě, blinkry zásadně nepoužívají, na kruháči horor. Bloudíme ve snaze najít zkratku, ale nakonec jedeme osvědčenou magistrálou. Vyrážíme z města směr moře. Přijíždíme do Qurayatu, přístavního městečka, kde navštívíme suq a strážní věž. Trh je opravdu pěkný, prodavač nám vnucuje nějaké mačety nevalné kvality, které odmítáme. Podařilo se mi násilím otevřít blesk, ale asi jsem pokazil západku. Zjistili jsme, jak vypnout automatiku blesku, tak že jsme vypodložili dva čudle papírkama. Foťák funguje blesk si nechám opravit až doma.
|
Jedem k věži, je odliv tak že se můžem podívat až
nahoru. Navštívili jsme rybí trh. Vyrážíme se do wádí vykoupat. Na
ceduli strašili mocným vodopádem, který přiráží lidi na stěnu.
Tak stoupáme z A’Seehu přes zavlažovací systém k proti
proudu. Všichni jsme z předchozího unavení, tak po dvou, třech
hoďkách ukončujem výstup a koupeme se v jezírku. Jedeme zpět k moři.
Cesta se klikatí přes různé oázy, je to o nervy. Žádné značení v každé
vesnici se dvakrát otáčíme. Konečně jsme jakž takž našli cestu.
Deprese nám vynahradili úžasné pohledy na okolní krajinu. Podle průvodce
je v krajině jeskyně. Ve skutečnosti je to propadlina v zemi
stálo nás to trochu bloudění a vyptávání. Po tmě jedeme 20km k jakési
bílé pláži. Naštěstí jsme když už jsme to přejeli, uviděli za
sebou ohníčky. Různě kličkuji, až jsme tam. Je to paráda, nádherný
písek, jen vyjet k místu, které jsme si vyhlédli, je nemožné.
Zahrabal bych se. Uvaříme za autem, tam kde je, a spát půjdem jinam.